Malý hlodavec patřící mezi hrabošovité, obývající stepi od Ukrajiny po Mongolsko. Pestrušky jsou opravdu pozemní tvorové, ubikace pro ně by tedy měla být spíše orientováno na plochu, výška je celkem jedno, opravdu nešplhají ani neskáčou. Pokud bude akvárko vysoké alespoň 50cm tak určitě neutečou (za předpokladu že hned u stěny nebude nějaké prolézačka umožňující únik), pouze přiběhnou ke stěně, postaví se na zadní a opřou, skákání jim zkrátka nejde. Za to jim jde běhání a hrabání nor, pokud je tedy možnost určitě je dobré jim poskytnou vyšší podestýlku, kde si budou budovat nory a pelechy. Jako podestýlku jim dávám hobliny smíchané se senem, díky senu mohou v podestýlce dělat tunely aniž by se jim zhroutily. Z tohoto důvodu je tedy dobré dát poměrně vysokou vrstvu podestýlky. Jsou hodně aktivní a tvořivé, když jim dáte do ubikace papírový kapesník okamžitě jej začnou různě přenášet, natáčet a trhat až je z něj do druhého dne jen měkká výplň jejich hnízda. V jejich ubikaci tedy nedocílíme nějakého pořádku, pestrušky si vše potřídí a pořeší dle svého až ubikace vypadá jako směs nepořádku, ovšem to je tak u všech hlodavců, stejně je hlavní že oni jsou se svým dílem spokojeni.

Přes to, že pestrušky dost pijí a tvoří relativně dost moče, nejsou prakticky vůbec cítit což je určitě velké plus hlavně v bytech, jen je třeba počítat s jejich hlavně noční aktivitou. Já chovám pestrušky v akvárku velikosti 80x40x40, a to skupinku samečka a dvou samiček. Stačilo by jim i poloviční, ale místo mám, tak proč jim ho nedopřát. Jako substrát tedy slouží směs hoblin a sena, k tomu jim házím papírové utěrky či kus toaletního papíru na vyplnění hnízd a zabavení se. Nepostradatelnou součástí je napáječka a některé mají rády i kolotoč. Domeček žádný nemají, když jsou dávám jim různé papírové krabičky či trubičky od toaletního papíru, ale i tak povětšinou bydlí ve svém brlohu jež si vybudují ze sena a hoblin. Pro chov je ideální pár, samičky se občas hašteří o vyjasnění pozic, ale nebývá to nic hrozného, takže chovat samce s více samičkami lze v pohodě také. Dva samci se jen těžce, spíše vůbec nesnášejí pohromadě.

Samičky jsou březí 19-22 dnů a rodí 3 – 8, obvykle 5 mladých jež jsou holá a slepá,  jimž jde už pár dní po narození vidět na hřbetě černý úhoří pruh, pro pestrušky typický. Ve 4. týdnech je můžeme odstavit od mámy. Jako krmení pro pestrušky u mne slouží směs pro hlodavce namíchaná se směsí obilí (ječmen, oves, pšenice) v poměru 1:1. Pestrušky jsou zvyklé na chudou stravu, sušené ovoce a různá tučná semena jako slunečnice a ořechy pro ně nejsou příliš vhodné. Pouze občas jako pamlsek, při překrmnování u nich rychle dochází k tučnění a předčasnímu úhynu. Strava je tedy lepší chudší, ony si občas i přikousnou sena a pokud jim přineseme pampelišku či čínské zelí, dají si taky. Zeleninu tedy můžeme předkládat, taktéž ovoce, ale v rozumné míře. Hmyz je u nich individuální záležitostí, je třeba to vyzkoušet a pokud vemou, občas jim dát není na škodu.

Pestrušky jsou nepříliš často chovaná zvířátka, čemuž se divím. Nejsou cítit, nekoušou a přes to, že jejich aktivita je hlavně noční, i přes den je často spatříme. Není problém je vytáhnout z ubikace a pohrát si s nimi, zkrátka jsou vskutku milým chovanci.