Soukromě mu říkám nejmenší z velkých škrtičů. Přesto že v dospělosti se jedná o celkem velká a silná zvířata, nemyslím si že by dokázali ohrozit dospělého člověka. Jejich velikost vzácně přesahuje 300cm, u samic se obvykle pohybuje kolem 240 – 270cm, u samců kolem 200 – 250cm. Často se uvádí délka až 5m, ale nikde jsem nenašel doloženou zmínku o takto velkém jedinci v přírodě nebo v zajetí. U velkých samic může váha přejít přes 20kg (dokonce až k 50kg uvádí někteří autoři), takže jsou to celkem macci, v porovnání s velkými krajtami ovšem zas tak velcí nejsou. Veliká výhoda hroznýšů je jejich klidná povaha, obyčejně se jedná o opravdu klidné a nekousavé chovance s nimiž není problém manipulovat a jež snáší tahání z terária a život tzv. pet zvířete. Vyjímky se však samozřejmě najdou, hlavně mladá zvířata do 1,5 roku bývají divočejší, pak se ovšem z pravidla zklidní a jedná se o pohodová zvířata. Přes to je třeba mít vždy na paměti, že se jedná o hada a nikdy se nelze na jeho dobrou náladu 100% spoléhat. Hroznýš obývá rozsáhlá území Jižní a Střední Ameriky kde vytváří řadu poddruhů jež se navíc dělí dle oblastí výskytu. Nejvíce je u nás rozšířen kříženec několika poddruhů a mnoha lokalit který je mnohými s nadsázkou nazýván hroznýš domácí.
Hroznýš je vskutku nenáročný chovanec na podmínky, náročný je spíše na prostor. V dospělosti potřebuje terárium rozměrů alespoň 150x70x50 (dšv) ale pokud má více, jedině dobře. Vzrostlá zvířata již mnoho nešplhají, není tedy potřeba terárko na výšku, pokud je ovšem dostatečně vysoké určitě je dobré doplnit je policí či i nějakou silnější větví. Jako podestýlku volí chovatelé nejčastěji noviny či nedávají žádnou a mají vytápěnou podlahu na níž hroznýš žíje, ovšem ne celou v rámci možnosti zvolení teplotního optima. Toto je volba čistě praktická. Já zvolil jako podestýlku hobliny, což je podle mne tak napůl mezi praktickou a estetickou cestou (opět věc názoru a vkusu) ale možné použít i rašelinu, štěpky či drcenou kůru. Terárium mám velikosti 200x100x80cm (dšv) a je možné jej rozdělit na 2 terárka 100x100x80cm což je praktické pro krmení, kdy opravdu není dobré krmit dva velké hady v jednom prostoru, a období gravidity a porodu samice. Na polici mají hadi topnou desku a z hora žárovku, had se tak může prohřát. Jak samec tak samice toho rádi využívají a to většinou na jedné polici, ty jsem naštěstí ukotvil pořádně a s jejich váhou nemají problém. V teráriu je díky tomu několik teplotních zón od 33°C na polici až po 24°C na zemi kde je umístěn lavor s vodou. Mám velikost do níž se vejde had celý, ovšem spousta chovatelů má jen misku umožňující napití. V noci teplota padá na pokojovou, neměla by však spadnout pod 20°C. Svleky u mne vždy probíhají bez problémů i bez předchozího rosení. Na sklech mám bezpečnostní zámky proti otevření terárka, už se mi stalo, že se samice zapřela a otevřela si dveře na procházku.
Jako krmení lze použít prakticky jakéhokoliv savce rozumné velikosti k vzrůstu hada. Jsou opravdu žraví a vezmou prakticky vše, ovšem bacha na tučnění. Mladí se krmí co týden s tím, že interval se prodlužuje až na krmení jednou za 3 – 4 týdny ve 3 letech. Jako krmení je možné použít i ptáky, ovšem po nich většinou přichází řidší trus, a tedy i větší ,,sranda´´ při úklidu. Hroznýši dospívají zhruba ve 3-4 letech, pro páření jsou vhodní od nějakých 140cm u samců a 170cm u samic, jedná se však hlavně o to, aby samice byla dostatečně velká a silná. Samcovi předčasné páření neuškodí, jen je vyšší riziko neoplozené či hůře oplozené snůšky. Páření probíhá hlavně na podzim či na jaře a většinou není potřeba zvířata nijak stimulovat. Pokud chceme, můžeme snížit na podzim průměrnou teplotu a zkrátit dobu svícení na 6 hodin. Po páření přichází období gravidity trvající kolem 4 měsíců (110 až 150 dnů) na jehož konci samice rodí až 60 mladých, zároveň vypudí neoplozená vejce. Hroznýš je tedy vejcoživorodým hadem. Mladí jsou velcí kolem 30 – 45 cm a po prvním svleku který přichází do 2 týdnů, většinou sami ochotně přijímají menší myšky přiměřené velikosti.
Hroznýš královský je vskutku nádherné a impozantní zvíře. Pokud chcete velkého hada, ale ne zas tak obludných rozměrů jaké má například tmavka (Python molurus bivittatus), je hroznýš opravdu ideální, jak svými ,,rozumnými´´ rozměry tak klidnou povahou a relativní nenáročností i pro začátečníky. V dnešní době je na výběr také obrovská paleta barevných mutací jež je ovšem dostupná za značně vyšší peníz, i když ceny stále padají. Tohle všechno ovšem platí pro tzv. hroznýše domácího (ne toto není druh, jen slengově nazývaný kříženec poddruhů hroznýše jež se nejčastěji vyskytuje v chovech) či různé barevné mutace. Jsou k sehnání i čisté poddruhy a formy s určenou lokalitou jež ovšem již mají specifičtější nároky, nemívají tak klidnou povahu a jsou tedy vhodné pro zkušenější teraristy.
Tento článek mě doslova nadchl. Je velice srozumitelný i pro lajka jako jsem já a dal mi spoustu rad k mému prvnímu chovu Hroznýše královského
Ten celý článek je jeden z těch,který popisuje skutečně pěkně hroznýše královského.Máme doma samce,kterému je 6 let a je neskutečný mazel a někdy i sám dokáže loudit o pomazlení.Ač všichni vesměs tvrdí,že hadi nevydávají zvuky,tak ten náš skutečně zvuky vydává.Za těch šest let dokáži poznat když je spokojený nebo naopak se mu něco nelíbí.
Musím se přiznat že jsem nikdy své hady neslyšel vydávat zvuky, vyjma těch jež provází fyziologické procesy či gesta hrozby. I loudění o mazlení bych bral s rezervou, přeci jen se nejedná o sociálně žijící zvířata, ovšem jsou klidní a snahu o kontakt snáší bez problémů.