Genetika, pro mnohé neoblíbené slovo a španělská vesnice. Při tom zrovna u gutát je vcelku snadná, jde v podstatě o hru s barvičkama, samozřejmě s velkou nadsázkou. Pokusím se ji trochu objasnit, ovšem jak moc dobře mi to půjde, nevím. Vysvětlím ji opravdu velmi zjednodušeně, takže ti jež genetiku ovládáte toto ani nečtěte.
Takže, všichni víme že kompletní návod pro sestavení živého organismu se nachází v DNA. Ta ukrývá spousty genů pro kde co, ale nás zajmají geny jež kódují výslednou barvu zvířete. Na pochopení genetiky je nutné znát základní pojmy:
Gen – DNA obsahuje nepřeberné množství genů které kódují každou čast organismu, nás zajmají geny jež kodují vznik barev a vzorů, každý gen má 2 alely
Alela – určuje projev genu, může býti recesivní či dominatní. Dominatní alela je nadřazena té recesivní. Značí se velkými (dominatní) a malými písmeny (recesivní).
V souvislosti s alelami pak mluvíme o homozygotovi – ten má obě alely buď recesivní (např. aa) nebo obě dominantní (AA). Pak je tu heterozygot, jež má alely odlišné (Aa).
Tedy, aby zvíře mohlo být amelano, musí nést gen pro amelano. Amelano je recesivní forma. Tedy, aby bylo zvíře doopravdy amelano musí mít obě alely recesivní, tedy aa (je homozygotem). Pokud by jedna alela byla dominatní, tedy Aa (zvíře je heterozygotem), zvíře by mělo barvu klasické, divoce zbarvené užovky. Z tohoto plyne že nestačí aby zvíře neslo gen pro určitou barvu. Musí mít tento gen kódováno dvěma recesivními alelami a být tedy homozygotem. Pokud je heterozygotem – Aa, gen jenž je recesivní se nemůže projevit.
A teď to stejné ještě jednou, trochu jinými slovy. Tohle je opravdu základ, je nutné jej pochopit. Pokud člověk nepochopí zákon recesivity a dominance, nehne se dál.
I když má zvíře v sobě geny například pro amelanismus, nemusí se projevit, neboť je to forma recesivní a je nutné aby obě alely byly aa, ovšem když je zvíře heterozygot – Aa, kde A je dominatní divoké zbarvení tak se recesivní alela pro amelanismus nijak neprojeví. Zvíře pak tedy nese barvu amelano ale navenek vypadá jak klasická gutka. V souvislosti s tímto mluvíme o genotypu – což je soubor všech genů jež zvíře nese (nás zajímají ty pro barvu), a to i tedy těch, které nemůžeme pozorovat. Pak máme fenotyp – vnější projev genotypu, tedy to jak se genotyp projeví navenek a co ve skutečnosti vidíme na zvířeti.
Zjednodušeně: genotyp – všechny barvy jež v sobě zvíře nese, ale nemusí se projevit, tedy nemusíme je vidět na zbarvení zvířete
fenotyp – všechny barvy jež můžeme pozorovat okem – skutečně se projeví na zbarvení zvířete
Jak to tedy funguje. U gutek jsou takřka všechny mutace vůči divokému zbarvení a vzoru recesivní (krom Tessery). Tedy, pokud jakoukoli barevnou gutku, nyní vezmeme Amelano (matku s alelami aa) zkřížíme s klasikou (otec s alelami AA) jež ve svém genotypu nenese žádnou barvu, získáme všechna mláďata fenotypově stejná, s klasickým zbarvením po otci. Ale všechna již ponesou geny pro barevnou mutaci matky. K výpočtu se používá tzv. Punnetův čtverec, kam dosadíme alely daného genu rodičů:
matka a |
matka a |
|
otec A |
děti Aa |
děti Aa |
otec A |
děti Aa |
děti Aa |
Do sloupce dáme po jedná alele od otce, do řádku po jedné alele matky, a ty poté spojíme tak že alely otce roztáhme po celém jeho řádku a alely matky po celém jejím sloupci. Takto získáme výsledný gen jejich dětí. Jak jsem řekl, matka je amelano což je recesivní forma. Otec klasika, tedy dominatní forma. Proto všechna děcka, přestože nesou matčin gen pro amelano, vypadají jako otec. Klasika je dominatní a ,,přebíjí´´ amelano. Takto nám vznikají heterozygoti, ona hetera na kde co jež můžeme sledovat v inzercích. Tato děcka by byla psána jako Klasika 100% hetero amelano, či Klasika het. Amelano,protože všechna nesou gen pro amelano. Takže všechna děcka by vypadala jako klasická užovka, ale nesla by v sobě barvu amelano, jež by se ovšem nijak neprojevila na zbarvení zvířete.
Teď vezmeme děcka od našeho rodičovského páru a zkřížíme je mezi sebou. Jsou to tedy fenotypově klasicky zbarvená zvířata, ale genotypově klasika hetero na amelano, jejich alely tedy jsou Aa. Dosadíme je do čtverce:
Matka A |
Matka a |
|
Otec A
|
Děti AA |
Děti Aa |
Otec a |
Děti Aa |
Děti aa |
Co se nám teda vylíhlo. Fenotypově jsme odchovali 3 klasiky (AA, 2xAa) a 1 amelano (aa). Genotypově tedy máme 1 klasiku, 2 klasiky hetero na amelano a 1 amelano. Ovšem, je tu problém, my nemůžeme podle fenotypu, tedy toho co vidíme, poznat které z těch 3 klasicky zbarvených mláďat je čistá klasika a které 2 jsou hetera na amelano. Proto se tato mláďata označují jako Klasika 66% hetero na amelano. Proč 66%? Protože máme 3 mláděta, jedno z nich je klasika a 2 jsou hetera. Převedeme to tedy na %, 100% mláďat (tedy všechny 3) vydělíme 3, dostaneme 33% (po zaokrouhlení). A teď těch 33% vynásobíme 2 hetery, pak máme 66% jsou hetera a 33% jež zbyde je čistá klasika. Toto nám říká že máme 66% šanci že jedna z těch 3 klasik jež koupíme je hetero na amelano. Ve skutečnosti je však ona klasika buď 100% hetero nebo 0%, tedy není hetero. Toto ovšem zjistíme pouze tak že našeho teoretického hetera spáříme buď s amelanem či jedincem u nějž 100% víme, že je heterem na amelano. Lepší je využít amelano, než hetero, neboť u amelana nám vyleze více amelano děcek. Někdy se neudává procentuální šance vyjadřující možnost že je zvíře heterem, tedy místo toho aby se napsalo Klasika 66% hetero na amelano, napíše se Klasika poss. het. (zkráceně possible hetero) amelano. Ovšem toto může taky znamenat že zvíře je 33% hetero, nebo taky 50% či úplně jiné číslo. Zkrátka nám tato zkratka říká že tam šance je, ovšem už nám neřekne jak moc velká.
Vezmeme si tedy našeho domnělého hetera, tedy Klasika 66% hetero na amelano (otec) a dejme mu amelano samici(matka):
Matka a |
Matka a |
|
Otec A |
Děti Aa |
Děti Aa |
Otec a |
Děti aa |
Děti aa |
Nyní nám tedy vylezla fenotypově polovina děcek klasických (Aa) a polovina amelano (aa). Genotypově tedy máme 2 amelano (aa) děcka a 2 klasická (Aa) 100% hetero na amelano.
Tímto křížením se nám potvrdilo, že náš samec Klasika 66% hetero amelano je opravdu nositelem genu amelano, je tedy Klasika 100% het. amelano, či jinak napsáno Klasika het. amelano.
Tabulka funguje samozřejmě v poměrových hodnotách, tedy například když vezmeme 2 heterozygoty na sebe (viz. 2. Tabulka) a samice nám nechá 16 vajec, dostaneme tedy 12 klasicky zbarvených hadů a 4 amelana. Z těch 12 jich bude tedy 66%, neboli 2/3, hetera na amelano (Aa), což nám dává 8 heter a zbydou 4 čisté klasiky (AA).
Ovšem, tato tabulka je čistě teoretická. Prakticky nikdy nevíme jak nám příroda ty geny namíchá do pohlavních buněk a které pohlavní buňky se potkají a splynou. Ve skutečnosti tedy můžeme mít ve snůšce všechna děcka amelano i když jich měla být teoreticky pouze ¼. Ve skutečnosti to však spíše dopadá tak že z 24 je tam jen jedno i když by jich tam mělo být 6, a čím vzácnější mutace tím spíš aneb zákon schválnosti funguje.
Většina mutací je však kombinací více barev. Základní jsou zvířata anerythristická (chybí jim červený pigment), amelanistická (chybí jim černý pigment) a axantická (chybí jim žlutý pigment). Tyto názvy jsme dostali přidáním a- před název barviva, tedy melanin a máme amelanistická. Taktéž můžeme před tyto názvy přidat slovo hypo, jež nám říká že mají nedostatek, tedy hypomelano (méně černého barviva, zvířata jsou pak výrazně ,,světlejší´´ než klasicky zbarvená), pak hyponerythristická atd. Další zkratkou je hyper-, jež nám značí nadbytek, například hyperxantická zvířata, mají tedy více žlutého pigmentu, tato forma se nazývá Caramel.
Základní barvy, tedy ty jež nese jen jeden gen, máme:
Amelano – mutace velmi rozšiřená, chybí ji černé barvivo
Anery – chybí červené barvivo, zvířata jsoi víceméně černá, se žlutými znaky hlavně v oblasti krku
Charcoal – někdy označováno jako Anery typ B, též chybí černé barvivo a k tomu i žluté je minimalizováno
Caramel – hnědá zvířata vlivem nadbytku žlutého, a nedostatku červeného barviva
Hypomelano – zvířata s nižším obsahem černého barviva, byla vyšlechtěna postupně výběrovým chovem jedinců s co nejnižším množstvím melaninu, jsou tedy tmavší než amelano a hlavně mají černé oko, amelano je má červené.
Ultra – též hypomelanická forma, s formou amelano se chová co-dominatně, tedy pokud dáme k sobě Ultra a Amelano vznikne nám 100% jedinců formy Ultramelano.
Stripe – toto již není barevná, nýbrž kresebná mutace, zvíře nemá klasická sedla ale podélné pruhy po délce celého těla, musí mít čistou břišní stranu, bez kostiček
Motley – místo klasických sedel má zvíře na hřbetě v prostřed řadu teček, někdy však jen kousek za hlavou, nutné je aby břišní strana byla čistá, bez čtverečků. Tato forma je co-dominatní s formou Striped, pokud tedy dáme k sobě stripe a motley zvíře, nevznikne klasika hetero na striped ale zvíře motley/stripe, jehož kresba je směsí obou kreseb. Obě tyto mutace zvýrazňují barvy zvířat.
Diffused (Bloodred) – tato zvířata mají kresbu slitou v jednu celistvou plochu, je snaha o vymyzení sedel tak aby byl had prostě červený. Mutace vznikla výběrovým chovem a je přenášena na jiné barvy, tam už často ovšem není tak výrazná absence sedel.
Poslední 3 mutace, stripe motley diffused, jsou tedy mutace kresebné, a lze je jakkoli kombinovat s těmi barevnými, pak tedy máme amelano motley, či butter striped atd.
Pak tu máme další kresebnou mutaci jejíž název je Tessera. Jedná se o jedinou dominantní mutaci u užovky červené. Je dominantnější než Klasika. Pokud tedy dáme heterozygota Tessery na Klasiku dostaneme polovinu mláďat Tessera a polovinu Klasiky. Pokud bychom měli homozygota Tessery tak dostaneme dokonce jen samé Tessery jež jsou 100% hetero na klasiku. Něco jako hetero Tessera tedy nemůže existovat neboť gen Tessera se vždy projeví. Dobré je, že lze Tesseru kombinovat se všemi kresebnými i barevnými mutacemi. Dnes je ještě relativně vzácná, její cena vyšší, ale díky její dominanci se vše během pár let naprosto obrátí.
Existuje však nepřeberně větší množství barev a ty vznikají právě kombinací těchto základních.
Máme tedy:
Butter – má oblíbená, kombinace amelano + caramel, krásná žlutá zvířata
Amber – kombinace caramel + hypomelano, barevně variabilní zvířata, mrkněte na google
Blizzard – amelano + charcoal, čistě bílá zvířata bez kresby
Snow – amelano + anery, bílá zvířata s viditelnou kresbou vlivem přítomnosti žlutého pigmentu
GoldDust – takový UltramelButter, tedy ultra + amelano + caramel, jak říká již název, zlatavá zvířata
Pewter – diffused +charcoal
Ghost – anery + hypomelano
Tyto formy však už mají trochu odlišné křížení. Abychom dostali např. formu Butter musíme mít zvíře gen pro Amelano i Caramel v homozygotní podobě. Pokud by mělo třeba jen gen pro amelano, ale gen pro caramel by byl jen hetero, měli bychom zvíře fenotypově amelano, a genotypově amelano het. Butter (Caramel). Tedy musíme mít správný rodičovský pár. Dejme k sobě tedy matku Butter a otce Amelano het. Caramel, tedy i Butter (když sečtu amelano a caramel dostanu Butter, tedy kdyby nebyl jen hetero Caramel ale skutečný (homozygotní) Caramel i Amelano v jednom, byl by Butter). Třeba si uvědomit že křížíme 2 barevné mutace v jedno hadovi, má tedy více alel, konkrétně matka bude aacc a otec aaCc. Jde tedy o to, že u matky jsou všechny alely recesivní, mohou se tedy všechny projevit a máme díky tomu žlutého hada, Buttera. Ovšem u otce je jedna z alel kodujících formu Caramel dominantní, ale aby se mohla forma projevit je třeba aby byly obě recesivní. Pokud nejsou, zvíře je pouze nositelem genu, tedy heterem. Tudíž by mělo být zbarveno klasicky, ale díky tomu že má v sobě i geny amelano, a to s 2resesivními alelami, jež se tedy mohou projevit, je zvíře fenotypově Amelano.
Nyní musíme do čtverce dát všechny kombinace alel jež u rodičovského páru mohou nastat, pomůže nám další čtverec. Použijeme stejný systém jako u tabulek výše. Dostaneme tím kombinace alel, jež produkují rodiče a ty dáme do dalšího čtverce.
Matka aacc Butter (Amelano + Caramel) Otec aaCc Amelano het. Caramel
OTEC
C |
c |
|
a |
aC |
ac |
a |
aC |
ac |
MATKA
a |
a |
|
c |
ac |
ac |
c |
ac |
ac |
A tyto kombinace vložíme zde:
Matka ac |
Matka ac |
Matka ac |
Matka ac |
|
Otec aC |
aaCc |
aaCc |
aaCc |
aaCc |
Otec aC |
aaCc |
aaCc |
aaCc |
aaCc |
Otec ac |
aacc |
aacc |
aacc |
aacc |
Otec ac |
aacc |
aacc |
aacc |
aacc |
Opět otcovské alely roztáhneme po řádku, a to obě dvě – a i c respektive A i C. A mateřské zas spustíme dolů ve sloupci.
Dostaneme tedy 16 děcek, z nich je fenotypově 8 Amelan a 8 Butterů. Z genotypově tedy máme 8 Butterů a 8 Amelano 100% hetero na Caramel, tedy i Butter protože Amelano+Caramel je Butter.
Zkusme ještě jeden příklad. Vezmeme samici Amelano hetero Caramel ( aaCc) a samce Caramel hetero Amelano (Aacc). Nejprve tedy vytvořme kombinace jejich alel:
MATKA
a | a | |
C | aC | aC |
c | ac | ac |
OTEC
A | a | |
c | Ac | ac |
c | Ac | ac |
A zde je vložíme:
Matka aC |
Matka aC |
Matka ac |
Matk ac |
|
Otec Ac |
AaCc |
AaCc |
Aacc |
Aacc |
Otec Ac |
AaCc |
AaCc |
Aacc |
Aacc |
Otec ac |
aaCc |
aaCc |
aacc |
aacc |
Otec ac |
aaCc |
aaCc |
aacc |
aacc |
Pak tedy dostaneme 16 mladých, z nich jsou fenotypově 4 Butteři, 4 Klasici, 4 Caramel a 4 Amelano.
Genotypově to tedy budou 4 Butter (aacc), 4 Klasici 100% hetero Amelano + Caramel tedy Butter, 4 Caramel 100% hetero na Amelano (tedy Butter) a 4 Amelano 100% hetero na Caramel (tedy Butter).
Zvíře však může nést mnohem více barev, k tomu lze všechny barvy kombinovat s kresebnými mutacemi, mohli bychom tak mít třebas 5 genů v jednom zvířeti, řekněme že máme Butter Stripe hetero Hypomelano Diffused, pak bych jej genotypově zapsal takto: aaccssHhDd, kde písmena sedí k počátečním písmenům názvu mutace. Písmena si samozřejmě mohu vždy zvolit jaká chci. Teď si představte jaký čtverec by byl potřeba pro zjištění potomků. Proto nějaký šikovný člověk vymyslel vychytávku, genetickou kalkulačku na www.corncalc.com . Naučte se ji používat a bude vám hej. Máme tam 2 sloupce, male (samec) a female (samice). Zmáčknete zobáček příslušné mutace, dáte zda ji nese homozygotně či heterozygotně, postupně vše vyplníte dle zvířat jež chcete dát dohromady. Pak zmáčknete calculate a vyjede vám na boku seznam očekávaných potomků, fenotypově i genotypově. K tomu si můžete na název formy kliknout a hodí vás to k fotogalerii příslušné mutace.
Krom těchto, řekněme pevně daných forem tu máme ještě formy získané selektivním výběrem. Příkladem je například Abbot Oketee. Genetypově se jedná o Klasiku, ale fenotypově jsou to nádherná zvířata s oranžovým podkladem, červenými sedly se silným černým lemováním. Vznikly výběrovím křížením zvířat s co největším kontrastem barev a silným černým lemem kolem sedel.
Další jsou například Sunglow – výrazně oranžová zvířata s minimem bílé barvy
Candy Cane – zde je snaha o bílý podklad a červená sedla
Reverse Oketee – vypadá jak Abbott Oketee v Amelanu
Všechny tyto tři mutace jsou vzniklé výběrovým chovem, kdy chovatelé vybírala ty nejoranžovější, nejbělejší čí nejkontrastnější zvířata a dával je k sobě, fenotypově jsou naprosto odlišná genotypově však všechna pouze Amelano. Když taková zvířata skřížíme vznikne různá směs zvířat různých barev, ale v podstatě všechna sklouznou k obyčejnému Amelanu. U těchto zvířat tedy nelze mluvit o nějakém 100% heteru, spíše lze říci že jejich potomstvo bude mít větší podíl např. oranžové barvy v případě Sunglow. Má k tomu zkrátky vlohy, sklony. Není tedy vyloučeno že pokud dáte k sobě Amelano a Sunglow že v potomstvu bude Sunglow, je to spíše velmi pravděpodobné.
Nikdy nelze 100% říci co se vylíhne. Bavíme se o živých organismech, ne o strojích. Jsou tedy velmi proměnlivé, a díky této proměnlivosti, nahodilým mutacím se můžeme vůbec bavit o nějakých barevných formách hadů, a nejen jich.
Ani zdaleka jsem zde neobsáhl všechny mutace jež v dnešní době existují. Je jich mnoho a mnoho, pokud chcete projděte si je na výše zmíněné genetické kalkulačce či na google obrázcích. Nejlepší je zadat corn snake, případně corn snake morphs či podobně a vyjede vám obrovské množství odkazů i obrázků. Chtěl jsem vysvětlit pouze základy díky nimž už stači jen sledovat vývoj stále nových a nových mutací, princip je pořád stejný. Doufám že jste něco pochytily a vysvětlil jsem vše srozumitelně, snaha byla